Rekonstrukce bytu Praha - Analýza životního cyklu budovy Ve Fenieku jsme již (mimo jiné) upřesnili, že stavebnictví je jedním z energeticky a surovinově nejvíce náročných odvětví. V Evropě představuje energetická náročnost budov přibližně 40 % roční hrubé spotřeby energie a úměrně tomu jsou i výsledné emise znečišťujících látek.Vzhledem k tomu, že stavebnictví je jedním z velkých sektorů produkujících odpady, hraje analýza životního cyklu také v tomto sektoru obzvláště důležitou roli. To koneckonců může pomoci při informovaném rozhodování, vývoji produktů a v konečném důsledku i k úspoře energie.V průběhu roku 2002 došlo k výraznému pokroku ve snižování energetické náročnosti budov, tím bylo vytvoření tzv. směrnice Evropské unie o energetické energii budov, která nepřímo prosazuje snižování zátěže životního prostředí a emisí oxidu uhličitého zvýšením energetické náročnosti budov. efektivnost budov.V duchu této směrnice vytvořila maďarská legislativa nařízení 7/2006 o stanovení energetických charakteristik budov. (V. 24.) Regulace TNM, která má za následek mnohem komplexnější přístup než dříve.Toto nařízení se však bohužel stále zabývá pouze provozem budov a ignoruje další fáze životního cyklu, např. výrobu a dodávku stavebních materiálů, výstavbu, renovaci, údržbu a případně demolici budov.Life Cycle Assessment (LCA): metoda k analýze možných účinků produktu, procesu nebo služby na základě různých environmentálních aspektů během celého jejich životního cyklu, od získání surovin přes výrobu a použití až po zničení, dokud nejsou sešrotovány. nebo vyhozeny.Provádění výpočtů environmentální zátěže je pro budovu jako produkt (kvůli její složitosti, jedinečné povaze a dlouhé životnosti) složitým a ne jednoduchým úkolem.Analýza životního cyklu budovy zohledňuje všechny vstupy a výstupy (analýza zásob: spotřeba surovin a energie, dále emise, odpady, hluk atd.) a následně ji aplikuje na zkoumaný funkční celek, např.: 1 kg stavební materiál, 1 m 2 podlahové plochy .Podstatou analýzy je, že zohledňuje celou životnost „výrobku“ (stavby) a všechny možné vlivy prostředí „od kolébky až po hrob“. Tedy od těžby suroviny až po nakládání s odpady po demolici objektu.Praktický přínos analýzy životního cyklu budovy (LCA) lze skutečně vidět v úsporách energie. To je stejně důležité hledisko pro výstavbu nových budov a renovaci budov stávajících.Z tohoto důvodu je mimo jiné důležité, aby architekti (nebo jejich prostřednictvím rozhodovatelé) používali metody analýzy životního cyklu již v rané fázi plánování, a tím dopad stavby na životní prostředí, udržitelnost, je třeba zvážit.Strategická rozhodnutí učiněná na začátku procesu architektonického inženýrského návrhu mají velký a dlouhodobý vliv na „výkon“ celé budovy, nicméně v případě novostaveb v rané fázi plánování je stále velmi málo dostupné informace.Později, když je učiněno několik rozhodnutí, lze provést přesnější analýzu, ale počet možných alternativ je již omezený.V další fázi životního cyklu má pak dlouhodobý efekt i plánování renovace, kdy je třeba zajistit, aby budova i v budoucnu splňovala požadavky na ni kladené.Při architektonicko-technickém návrhu s přístupem životního cyklu usnadňuje analýza provedená pro několik možných konstrukčních a stavebně mechanických návrhů budovy rozhodování potřebné k optimalizaci stavebních konstrukcí.Například: jaké stavební materiály použít, jaké zdroje energie vybírat, zda solární kolektor skutečně snižuje ekologickou zátěž budovy, které faktory jsou nejdůležitější pro to, aby bylo možné provést energeticky efektivní rekonstrukci atd.Prakticky nejvíce příležitostí pro maximalizaci vlivu budov na životní prostředí vzniká při architektonickém a technickém plánování nových budov.U stávajících budov však lze při komplexní rekonstrukci budovy (a tím i při velkém množství instalované energie) dostupnými nástroji výrazně snížit provozní potřebu energie (a tím i zátěž životního prostředí).Plánování renovace budovy zároveň obsahuje mnoho nejasností, především kvůli nepřesné znalosti stávajícího stavu. Původní projektová dokumentace je zpravidla jen zřídka dostupná celá, nebo následnými úpravami již nezaznamenává aktuální stav, případně se vlastnosti vestaveb změnily, zhoršily, zastaraly apod.Pro co nejpřesnější provedení příslušných výpočtů je nutné celkové diagnostické vyšetření daného objektu a v odůvodněných případech komplexní stavebně diagnostické vyšetření (komplexní posouzení technického stavu objektu, jakož i odborné vyšetření s termokamerou), aby bylo možné přesně identifikovat všechny konstrukce.Stárnutí budov je přirozený proces, ale takzvané čisté stárnutí, tedy nedostatek plánované údržby budov, může vést k rychlému znehodnocení a následně zničení.Četnost cyklů obnovy budov je dána životností a zastaralostí tzv. sekundárních konstrukcí, typicky je potřeba komplexní renovace budovy každých 20-25 let, což má za následek jak zvýšení hodnoty, tak snížení dopadu na životní prostředí.U budov čekajících na rekonstrukci je velmi častá otázka: rekonstruovat nebo zbourat? Pokud je odpovědí renovovat, pak: jak? když? do jaké míry?

Rekonstrukce bytu

Více o nás na našich stránkách https://slaga.cz/